Johan Huizinga

Życie - Johan Huizinga:

Johan Huizinga (7. prosince 1872 Groningen – 1. února 1945 De Steeg u Arnhemu) byl holandský kulturní historik, autor knihy Homo ludens.

Huizinga se narodil v rodině univerzitního profersora lékařství, po maturitě studoval jazyky, historii a antropologii v Groningen a roku 1895 složil státní zkoušku pro učitele holandštiny a dějepisu. Po krátkém pobytu v Lipsku promoval roku 1896 v Groningen prací o komické postavě Vidušaky ve starém indickém divadle. Od roku 1897 učil historii v Haarlemu a od roku 1903 přednášel starou indickou literaturu v Amsterdamu. Od roku 1905 přednášel historii v Groningen a od roku 1915 byl profesorem obecné historie v Leidenu, a to až do zavření univerzity nacisty v roce 1942. Od roku 1916 byl vedle toho členem Holandské akademie věd a redaktorem kulturního časopisu De gids. Roku 1919 vyšla jeho kniha Podzim středověku, která ho proslavila. Roku 1926 podnikl cestu po USA, v letech 1927-1931 byl děkanem fakulty a roku 1933 rektorem Leidenské univerzity. Přednášel v mnoha zemích a získal čestné doktoráty v Tübingen a v Oxfordu. Roku 1938 vyšla jeho druhá slavná kniha, Homo ludens, základní kulturně-antropologické pojednání o kulturním významu hry.

Jako rektor univerzity vyloučil 1933 ze studentské konference německého nacistického studenta pro jeho antisemitský článek, což vyvolalo diplomatický protest z německé strany a přivodilo Huizingovi zákaz publikací v Německu. Po obsazení Holandska roku 1942 byl nejprve internován, ale na základě lékařského dobrozdání propuštěn do domácího vězení v obci De Steeg, kde roku 1945 zemřel.

Huizinga napsal řadu historických prací o dějinách Holandska v 15. a 16. století a o různých tématech kulturních dějin, životopis Erasma Rotterdamského a mnoho jiných; jeho sebrané spisy mají 9 svazků.

Źródło: wikipedia.org (Założył(a): joedrahr)