Sinclair Lewis

Życie - Sinclair Lewis:

Harry Sinclair Lewis byl americký prozaik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1930.

Harry Sinclair Lewis se narodil roku 1885 v Sauk Centre v Minnesotě jako třetí syn venkovského doktora. Jeho matka zemřela na tuberkulózu, když mu bylo šest let. Ve věku třinácti let utekl z domova, protože se chtěl stát bubeníkem v americko-španělské válce, ale jeho otec jej brzy našel v jednom železničním skladišti. Roku 1902 začal studovat na Oberlinově akademii v Ohiu a krátce poté na Yaleově univerzitě, kde začal přispívat do univerzitního časopisu Yale Literary Magazine. Již během studií cestoval (navštívil Anglii a Panamu) a dokoce pracoval jako zřízenec v utopické osadě amerického spisovatele Uptona Sinclaira. Po dokončení studia roku 1908 se živil jako žurnalista, cestoval po USA, psal nepříliš hodnotné romatické příběhy (např. o rytířích) a další své literární nápady prodával (např. Jacku Londonovi. Jeho první publikovanou knihou byl chlapecký dobrodružný příběh Výlet a letadlo z roku 1912, který vydal pod pseudonymem Tom Graham. Nakonec se usídlil v New Yorku, roku 1912 se oženil s redaktorkou Grace Livingston Heggerovou a roku 1917 se jim narodil syn Wells (manželství však skončilo roku 1925 rozvodem).

Podruhé se oženil v roce 1928 s americkou novinářkou Dorothy Thompson (1893–1961). Měli spolu syna Michaela. Manželé se rozvedli v roce 1942.

Do roku 1920 vydal Lewis pět humorných a mírně satirických románů napsaných pod vlivem H. G. Wellse, které líčí příběhy drobných lidí. Jako jízlivý satirik, kritizující neřesti střední vrstev, vynikl až v románech Hlavní třída (1920) a Babbitt (1922, které vzbudily zaslouženou senzaci a Lewis byl literární kritikou společně s Sherwoodem Andersonem a Edgarem Lee Mastersem zařazen do line tzv. „vzpoury proti maloměstu“.

Poté následovaly romány Arrowsmith (1925) z lékařského prostředí (obdržel za něj Pulitzerovu cenu, kterou odmítl) a Elmer Gantry (1927), ve kterém se vysmál klerikálnímu pokrytectví. Díla Muž, který znal prezidenta (1929) a Továrník Dodsworth (1929) se již vyznačují humornějším pohledem na svět a dokonce i zobrazením kladných středostavovských typů. Roku 1930 mu byla, jako prvnímu americkému spisovateli, udělena Nobelova cena za literaturu „za jeho působivé, živé umělecké líčení a nadání s vtipem a humorem vytvářet nové postavy“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Sinclair Lewis napsal celkem dvacet dva románů, pozdější díla jsou však již méně výrazná. Výjimku tvoří Anna Vickersová (1933) o průbojné feministce, U nás se to stát nemůže (1935), varující před růstem fašismu a Krev královská (1947), kritizující rasistický útisk černochů.

S nesmírným veřejným ohlasem jeho díla kontrastovala autorova osobní nespokojenost a pocit nezakotvenosti, který ho hnal z místa na místo. Mezi lety 1915 až 1930 navštívil čtyřicet států USA, Kanadu, Mexiko, čtrnáct evropských a tři jihoamerické země. Roku 1942 skončilo rozvodem i jeho druhé manželství s reportérkou Dorothy Thopsonovu, které uzavřel roku 1928. Roku 1944 padl ve Francii jeho syn Wells. V Lewisově životě začal hrát stále významnější roli alkohol a svá poslední léta prožíval v dalším neklidném cestování, hlavně po Evropě. Zemřel počátkem roku 1951 v Římě na srdeční chorobu.

Źródło: wikipedia.org