Karel Poláček
*22.03.1892 - †21.01.1945
Ur. W: Rychnov nad Kněžnou, Rakousko-Uhersko
Obserwuj
Języki
Więcej
Kup książki(8.5 - 58.8 zł)
Humorné (52%)
Povídky (36%)
Román (34%)
Inne (35%)
Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec - Jindřich Poláček byl židovský obchodník s koloniálním zbožím. Matka se jmenovala Žofie a byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry - Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.
Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, byl však vždy zakrátko propuštěn.
Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl však nikdy výše než na hodnost četaře. Byl odvelen na ruskou frontu (Halič), kde zažil porážku rakouské armády a její ústup. Koncem války utekl do srbského zajetí, z něhož se vrátil po skončení války.
Nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi (pozdějším Úřadě pro zahraniční obchod). Zkušeností z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. V nich se se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20.let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 v pracoval listech vydavatelství Melantrich především v Českém slově jako sloupkař a soudničkář.V letech 1927-30 redigoval humoristický časopis Dobrý den. V roce 1933 znovu nastoupil do Lidových novin odkud byl v r. 1939, pro svůj židovský původ, propuštěn. Do Lidových novin psal zejména sloupky a soudničky.
Okupace a rasová perzekuce ho donutily pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník. Své dceři Jiřině zprostředkoval odjezd do emigrace. Dne 5. července 1943 byl převezen do terezínského ghetta, po roce - dne 19. října 1944 byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum umrtí na 21. ledna 1945 do koncentračního tábora Gleiwitz.
Karel Poláček se řadil k tzv. Pátečníkům. Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Źródło: wikipedia.org
55x
obserwowany(-a)
Děčínský
Życie - Karel Poláček:
Karel Poláček (22. března 1892, Rychnov nad Kněžnou – 21. ledna 1945, Gleiwitz (dříve se uvádělo 19. 10. 1944 v Osvětimi)) byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista. Dílo K. Poláčka představuje jednu z nejvýznamnějších hodnot české meziválečné prózy. Ve svých humoristických románech se zaměřil na zobrazení tragikomedie maloměstského života.Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec - Jindřich Poláček byl židovský obchodník s koloniálním zbožím. Matka se jmenovala Žofie a byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry - Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.
Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, byl však vždy zakrátko propuštěn.
Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl však nikdy výše než na hodnost četaře. Byl odvelen na ruskou frontu (Halič), kde zažil porážku rakouské armády a její ústup. Koncem války utekl do srbského zajetí, z něhož se vrátil po skončení války.
Nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi (pozdějším Úřadě pro zahraniční obchod). Zkušeností z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. V nich se se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20.let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 v pracoval listech vydavatelství Melantrich především v Českém slově jako sloupkař a soudničkář.V letech 1927-30 redigoval humoristický časopis Dobrý den. V roce 1933 znovu nastoupil do Lidových novin odkud byl v r. 1939, pro svůj židovský původ, propuštěn. Do Lidových novin psal zejména sloupky a soudničky.
Okupace a rasová perzekuce ho donutily pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník. Své dceři Jiřině zprostředkoval odjezd do emigrace. Dne 5. července 1943 byl převezen do terezínského ghetta, po roce - dne 19. října 1944 byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum umrtí na 21. ledna 1945 do koncentračního tábora Gleiwitz.
Karel Poláček se řadil k tzv. Pátečníkům. Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Źródło: wikipedia.org
Pokaż więcej
Kup książki(8.5 - 58.8 zł)
Statystyka
Co napisał(a) Karel Poláček? (50)
Komentarze (5)
Autor byl skvělý humorista, to nemůže nikdo popírat, ale také dobrý člověk, a občan. Přečetl jsem jeho tři knihy (viz). Obsáhlý medailonek zde, si autor zaslouží.
Karel Poláček je pro mě výjimečný humorista. Jeho lehký styl je vynikající, jako kdyby jste knihu nečetli, ale ona vám příběh vyprávěla.
Četla jsem od něj pouze knihu Bylo nás pět, kterou hodnotím stejným počtem hvězdiček jako autora. Jeho specifický styl psaní se mi vůbec nelíbil.
Autor se zajímavým smyslem pro humor. Moc se mi líbil styl jazyka, jakým mluví hlavní hrdina v Bylo nás pět, to se povedlo.




